V červenci vstupují papriky do jednoho z nejnáročnějších období celé sezony. Na rostlinách se současně objevují květy, malé plody i papriky, které už rychle přibývají na velikosti. Keře proto spotřebovávají velké množství vody a živin.

Pokud mají v tomto období příliš mnoho dusíku, mohou vytvářet množství velkých listů, ale méně plodů. Při nedostatku draslíku se zase papriky pomalu nalévají, zůstávají menší a rostlina hůře zvládá horko a nepravidelnou zálivku.

Červencové přihnojení by proto mělo podpořit především nalévání plodů, pevnost rostliny a další kvetení. Nejde o žádný zázračný prostředek, ale o správně zvolenou kombinaci živin ve vhodném termínu.

Co papriky potřebují během tvorby plodů

V první části vegetace potřebují papriky dostatek dusíku, aby vytvořily zdravé kořeny, listy a pevnou nadzemní část. Jakmile však začnou nasazovat větší množství plodů, jejich nároky se mění.

Během července jsou důležité především:

• draslík, který podporuje nalévání a kvalitu plodů,
• fosfor, jenž je důležitý pro kořeny a energetické procesy rostliny,
• hořčík, který je součástí chlorofylu a pomáhá udržet zdravé listy,
• vápník, který přispívá k pevnosti pletiv,
• menší a vyvážené množství dusíku.

Příliš vysoká dávka dusíku v této fázi může způsobit, že keře budou velké a tmavě zelené, ale budou vytvářet méně květů a plodů.

Jednoduchá červencová výživa pro papriky

Pro rostliny, které už kvetou a nesou plody, lze použít mírnou draselno-hořečnatou zálivku.

Na 10 litrů vody potřebujete:

• 15 gramů síranu draselného,
• 10 gramů síranu hořečnatého.

Obě hnojiva nejprve rozpusťte v menším množství vlažné vody a poté roztok doplňte na celkových 10 litrů.

Používejte pouze přípravky určené k výživě rostlin a vždy respektujte také dávkování uvedené výrobcem. Koncentrace jednotlivých výrobků se může lišit.

Jak hnojivo správně použít

Papriky přihnojujte pouze do předem navlhčené půdy. Pokud je zemina suchá, nejprve rostliny zalijte čistou vodou a teprve poté aplikujte výživný roztok.

Pod jednu dospělou rostlinu použijte přibližně:

• 500 až 700 mililitrů roztoku u menších keřů,
• maximálně kolem jednoho litru u velkých rostlin.

Roztok nalévejte ke kořenům. Nesnažte se jím smáčet listy, květy ani plody.

Takové přihnojení obvykle stačí zopakovat jednou za 10 až 14 dní. Během července jsou většinou dostačující jedna až dvě aplikace.

Častější nebo silnější hnojení automaticky neznamená větší sklizeň. Nadbytek minerálních solí může poškodit kořeny a zhoršit příjem vody.

Proč je draslík v červenci tak důležitý

Draslík se podílí na hospodaření rostliny s vodou a na transportu cukrů do plodů. Při jeho dostatku se papriky obvykle lépe nalévají a rostlina snadněji zvládá vysoké teploty.

Možný nedostatek draslíku se může projevovat:

• zasycháním okrajů starších listů,
• světlejšími nebo hnědnoucími okraji listů,
• pomalým růstem plodů,
• slabšími výhony,
• horší odolností během horka.

Podobné příznaky však mohou mít také jiné příčiny, například poškozené kořeny, zasolená půda nebo nepravidelná zálivka. Proto není vhodné zvyšovat dávku hnojiva bez kontroly ostatních podmínek.

K čemu papriky potřebují hořčík

Hořčík pomáhá udržovat zdravé zelené listy, ve kterých probíhá fotosyntéza. Právě listy vytvářejí energii potřebnou pro růst a nalévání plodů.

Při nedostatku hořčíku mohou starší listy postupně žloutnout mezi žilnatinou, zatímco samotné žilky zůstávají zelenější.

Malá dávka síranu hořečnatého může být užitečná zejména v lehké půdě, v nádobách nebo tam, kde se hořčík rychle vyplavuje.

Není však potřeba přidávat ho automaticky ve vysokém množství. Také hořčík může při nadbytku narušit příjem jiných prvků.

Nezapomínejte na vápník

Při tvorbě plodů potřebují papriky také vápník. Jeho nedostatek nebo špatný transport do plodů může přispět ke vzniku suchých tmavých skvrn na spodní části paprik, známých jako vrcholová hniloba.

Velmi často však nejde o skutečný nedostatek vápníku v půdě. Problém může způsobit:

• nepravidelná zálivka,
• dlouhé vyschnutí půdy,
• poškození kořenů,
• vysoké teploty,
• příliš vysoká koncentrace solí,
• nadbytek některých živin.

Nejdůležitější prevencí je proto rovnoměrná vláha.

Vápník nepřidávejte do stejné nádoby se síranem draselným nebo síranem hořečnatým bez ověření kompatibility. Vápníkatá hnojiva se obvykle používají samostatně, protože se mohou s některými síranovými a fosforečnými hnojivy srážet.

Zálivka rozhoduje více než samotné hnojivo

Ani správně sestavená výživa nepomůže, pokud papriky střídavě trpí suchem a následně jsou silně přelité.

V červenci mohou rostliny během horkého počasí spotřebovat velké množství vody. Zalévejte je proto důkladně a ke kořenům.

Nejlepší je ranní zálivka. Voda má čas vsáknout ke kořenům ještě před nejteplejší částí dne.

Půda by měla zůstat rovnoměrně vlhká, ale ne trvale rozbahněná. V těžké mokré půdě se ke kořenům nedostává dostatek vzduchu a rostlina začne vadnout, i když má vody dostatek.

Pomůže mulčování

Vrstva mulče kolem paprik pomáhá omezit odpařování vody a udržet rovnoměrnější teplotu půdy.

Použít můžete například:

• posekanou a mírně zavadlou trávu,
• slámu,
• jemnou dřevní štěpku,
• kompost,
• zdravé suché listí.

Mulč nepřikládejte přímo ke stonku. Ponechte kolem něj malý volný prostor, aby báze rostliny nezůstávala trvale mokrá.

Ve velmi těžké půdě nepoužívejte příliš silnou vrstvu, která by dále zhoršovala vysychání a provzdušnění.

Pravidelně sklízejte zralé plody

Papriky nenechávejte na keři déle, než potřebujete. Pravidelná sklizeň technicky zralých plodů může rostlině uvolnit energii pro další květy a mladé papriky.

Plody odstřihujte čistými nůžkami nebo nožem. Neodtrhávejte je násilím, protože křehké větve se snadno lámou.

Pokud chcete plně vybarvené červené, žluté nebo oranžové papriky, část plodů samozřejmě ponechte na keři až do biologické zralosti. Počítejte však s tím, že jejich dozrávání spotřebuje více energie a může zpomalit další násadu.

Podepřete větve zatížené plody

Když jsou podmínky příznivé, může jeden keř nést několik těžkých paprik současně. Výhony jsou však křehké a při větru nebo po dešti se mohou zlomit.

Keře proto včas přivažte k opoře. Použijte měkký provázek nebo zahradnickou pásku a neutahujte ji příliš pevně.

Podepřít lze také jednotlivé boční větve, na kterých se vyvíjí několik velkých plodů.

Neodstraňujte příliš mnoho listů

Listy jsou pro vývoj plodů nezbytné. Vyrábějí energii a současně chrání papriky před přímým sluncem.

Odstraňujte pouze:

• žluté listy,
• nemocné části,
• listy dotýkající se půdy,
• silně poškozené výhony,
• části, které výrazně zahušťují vnitřek keře.

Radikální odlistění během červencového horka může způsobit spálení plodů. Na sluneční straně se pak objevují světlé, bělavé nebo později hnědé skvrny.

Pozor na vysoké teploty

Papriky mají teplo rády, ale při dlouhodobých extrémních teplotách mohou shazovat květy. Pyl ztrácí životaschopnost a tvorba nových plodů se dočasně zastaví.

Během vlny veder pomáhá:

• pravidelná ranní zálivka,
• mulčování,
• větrání skleníku,
• lehké zastínění během poledne,
• ochrana před velmi suchým horkým větrem.

Ve skleníku pravidelně otevírejte dveře a větrací okna. Přehřátý a nevětraný prostor může být pro papriky horší než venkovní stanoviště.

Lze použít také dřevěný popel?

Dřevěný popel obsahuje draslík, vápník a další minerální látky. Jeho složení je však velmi proměnlivé a závisí na druhu spáleného dřeva.

Popel navíc zvyšuje pH půdy. V zásadité půdě nebo při častém používání může zhoršit dostupnost některých mikroprvků.

Pokud ho používáte, aplikujte pouze malé množství a nikdy ne popel z:

• lakovaného dřeva,
• dřevotřísky,
• překližky,
• uhlí,
• plastů,
• jiného odpadu.

Popel nemíchejte současně s dusíkatými hnojivy ani ho nepoužívejte bez znalosti pH půdy. Přesně odměřené minerální hnojivo je pro cílenou výživu obvykle předvídatelnější.

Kdy papriky raději nehnojit

Přihnojení odložte, pokud:

• je půda úplně vyschlá,
• rostliny vadnou v mokré zemině,
• kořeny jsou poškozené,
• keře jsou čerstvě přesazené,
• rostliny napadli škůdci,
• půda je již silně přehnojená,
• listy mají spálené okraje po předchozí dávce.

Nejprve odstraňte příčinu oslabení. Hnojivo není lékem na hnilobu kořenů, přelití ani přehřátí.

Příznaky nadměrného hnojení

Příliš vysoká koncentrace živin může paprikám výrazně uškodit.

Varovnými příznaky jsou:

• hnědé a suché okraje listů,
• vadnutí navzdory vlhké půdě,
• bílý povlak na povrchu zeminy,
• opadávání květů,
• zastavení růstu,
• poškození jemných kořenů.

Pokud máte podezření na přehnojení, další výživu vynechte. Nádobové rostliny lze opatrně prolít větším množstvím čisté vody, pokud má nádoba dobrý odtok.

Nejčastější červencové chyby

Během tvorby plodů paprikám nejčastěji škodí:

• vysoké dávky dusíku,
• hnojení do suché půdy,
• příliš časté přihnojování,
• střídání silného sucha a přelití,
• ponechávání přezrálých plodů na keři,
• nedostatečné větrání skleníku,
• radikální odstraňování listů,
• chybějící opora,
• zalévání pouze malými dávkami na povrch.

Úspěšná sklizeň nevzniká jedním zázračným přihnojením. Rozhoduje souhra správné výživy, vody, světla, teploty a zdravých kořenů.

Co udělat, aby byla srpnová sklizeň bohatší

V červenci dopřejte plodícím paprikám mírnou výživu s draslíkem a hořčíkem, ale nepřehánějte to s dusíkem. Roztok aplikujte pouze do vlhké půdy a během měsíce ho použijte maximálně jednou až dvakrát.

Současně udržujte rovnoměrnou zálivku, zamulčujte půdu, pravidelně sklízejte hotové plody a podepřete zatížené větve.

Právě tato kombinace pomůže rostlinám dokončit nasazené papriky a současně pokračovat v tvorbě dalších květů. Keře pak mohou v srpnu nést výrazně větší množství zdravých a dobře vyvinutých plodů.

Text je připravený k publikování na webu nebo Facebooku.