Na spodní části rajčete se objeví malá vodnatá skvrna, která postupně zhnědne, zčerná a propadne se. Mnoho pěstitelů se domnívá, že jde o infekční hnilobu, která se přenáší z jednoho plodu na druhý. Ve skutečnosti se nejčastěji jedná o vrcholovou hnilobu – fyziologickou poruchu související s nedostatečným přísunem vápníku do rostoucího plodu.

Neznamená to vždy, že v půdě vápník úplně chybí. Často ho rostlina nedokáže přijmout kvůli nepravidelné zálivce, přehřátým kořenům nebo příliš vysoké koncentraci hnojiv.

Jedním z možných opatření je slabá zálivka dusičnanem vápenatým. Pod menší keř lze nalít přibližně jednu sklenici připraveného roztoku, tedy 200 až 250 mililitrů. U velkých plodících rajčat je vhodné množství zvýšit podle velikosti kořenového systému.

Tato výživa však funguje pouze společně s rovnoměrnou zálivkou. Bez vody se vápník do mladých plodů nedostane.

Jak poznat vrcholovou hnilobu

Vrcholová hniloba se objevuje na straně plodu, která je opačná než stopka.

První příznaky mohou vypadat nenápadně:

• na špičce rajčete vznikne malá vodnatá skvrna,
• místo postupně hnědne,
• poškozená část se zvětšuje,
• povrch bývá suchý, kožovitý a propadlý,
• později může skvrna téměř zčernat.

Postiženy bývají hlavně mladé rychle rostoucí plody. Častěji se problém objevuje u velkoplodých a podlouhlých odrůd, ale může postihnout téměř všechna rajčata.

Poškozená část se už nezahojí. Správná péče může ochránit především další vyvíjející se plody.

Proč rajčata černají na špičce

Vápník je důležitý pro stavbu buněčných stěn. Rostlina ho potřebuje zejména v mladých rychle rostoucích pletivech.

Na rozdíl od některých jiných živin se vápník v rostlině obtížně přesouvá ze starších částí do mladých. K plodům se dostává hlavně proudem vody z kořenů.

Vrcholovou hnilobu proto podporuje:

• dlouhé vysychání půdy,
• silná zálivka po období sucha,
• extrémní horko,
• přehřátí kořenové zóny,
• poškození kořenů,
• přemokřená půda bez vzduchu,
• příliš vysoké zasolení půdy,
• nadbytek draslíku, hořčíku nebo dusíku,
• velmi rychlý růst plodů.

V půdě tedy může být vápníku dostatek, ale rostlina ho kvůli stresu nedokáže využít.

Jak připravit vápníkový roztok

Pro mírné kořenové přihnojení lze použít dusičnan vápenatý, známý také jako ledek vápenatý.

Budete potřebovat:

• 10 gramů dusičnanu vápenatého,
• 10 litrů čisté vody.

Hnojivo důkladně rozpusťte. Voda by neměla být ledově studená.

Vždy používejte pouze přípravek určený k výživě rostlin a zkontrolujte dávkování na obalu. Koncentrace jednotlivých výrobků se mohou lišit.

Kolik roztoku nalít pod jeden keř

Pod menší rajče lze použít přibližně jednu sklenici roztoku, tedy 200 až 250 mililitrů.

U většího plodícího keře použijte přibližně:

• 300 až 500 mililitrů u středně velké rostliny,
• 500 až 700 mililitrů u silného keře s množstvím plodů.

Roztok nelijte těsně ke stonku. Rozdělte ho po navlhčené půdě v okolí kořenové zóny.

Vyšší dávka neznamená lepší ochranu. Dusičnan vápenatý obsahuje také dusík a při nadměrném používání může podpořit bujný růst listů místo dozrávání plodů.

Hnojivo používejte pouze do vlhké půdy

Rajčata nikdy nepřihnojujte do úplně suché zeminy.

Pokud je půda vyschlá, nejprve rostliny zalijte čistou vodou. Výživný roztok použijte až poté, co se kořenová zóna rovnoměrně navlhčí.

Hnojení do suché půdy může:

• zvýšit koncentraci solí kolem kořenů,
• poškodit jemné kořenové vlásky,
• zhoršit příjem vody,
• zvýšit riziko další vrcholové hniloby.

Nejvhodnější je aplikace ráno nebo večer, nikoliv během největšího poledního horka.

Jak často zálivku opakovat

Jedna aplikace při prvních příznacích nebo během intenzivního nalévání plodů obvykle stačí.

Pokud rostlina stále vytváří mnoho mladých rajčat a nevykazuje nadbytek dusíku, lze slabou dávku zopakovat přibližně za 10 až 14 dní.

Nepoužívejte dusičnan vápenatý každý týden po celé léto bez kontroly rostlin. Obsahuje rychle dostupný dusík a jeho přebytek může způsobit:

• tmavé přerostlé listy,
• množství zálistků,
• pomalejší dozrávání,
• slabší násadu květů,
• kroucení vrcholových listů,
• hustý porost náchylnější k chorobám.

Nejdůležitější je pravidelná zálivka

Bez stabilní půdní vlhkosti samotné vápníkaté hnojivo problém nevyřeší.

Rajčata zalévejte:

• ideálně ráno,
• přímo ke kořenům,
• důkladně,
• podle stavu půdy,
• bez smáčení listů.

Je lepší zalévat méně často větším množstvím vody než každý den navlhčit pouze několik horních centimetrů půdy.

Zálivka by měla proniknout do hloubky, kde se nachází většina kořenů.

Vyhněte se střídání sucha a přelití

Jednou z nejčastějších chyb je nechat záhon několik dnů úplně vyschnout a potom k rostlinám nalít velké množství vody.

Takové výkyvy mohou způsobit:

• vrcholovou hnilobu,
• praskání rajčat,
• opadávání květů,
• kroucení listů,
• nepravidelný růst plodů.

Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou, nikoliv však stále rozbahněnou.

Rajčata v nádobách kontrolujte častěji, protože substrát v květináči vysychá mnohem rychleji než půda na záhoně.

Mulč pomůže chránit kořeny

Vrstva mulče omezuje odpařování vody a chrání půdu před prudkým přehříváním.

K rajčatům lze použít:

• slámu,
• zavadlou posekanou trávu,
• vyzrálý kompost,
• suché zdravé listí,
• jemnou dřevní štěpku.

Mulč rozložte ve vrstvě přibližně pět až sedm centimetrů.

Nepřikládejte ho přímo ke stonku. Kolem báze rostliny ponechte několik centimetrů volného prostoru, aby nezůstávala trvale mokrá.

Co dělat s poškozenými plody

Rajče s rozvinutou černou skvrnou se už neuzdraví. Poškozená tkáň se nevrátí do původního stavu.

Silně zasažené plody je vhodné odstranit, protože:

• dál spotřebovávají energii rostliny,
• mohou začít druhotně zahnívat,
• poškozené místo mohou napadnout další mikroorganismy.

Po odstranění plodů sledujte novou násadu. Právě na mladých rajčatech poznáte, zda se podařilo podmínky zlepšit.

Vrcholová hniloba není nakažlivá

Samotná vrcholová hniloba se nepřenáší z jednoho plodu na druhý. Nejde o houbovou ani bakteriální infekci.

Na poškozeném místě se však později mohou usadit plísně nebo bakterie. Potom může plod změknout, zapáchat nebo se pokrýt povlakem.

Primární příčinou je ale zpravidla porucha příjmu a transportu vápníku.

Ne každá hnědá skvrna je vrcholová hniloba

Pokud se skvrny objevují také na listech, stoncích nebo po stranách plodů, může jít o jiný problém.

Pozornost věnujte zejména těmto příznakům:

• hnědé skvrny na listech,
• rychle se šířící černání stonků,
• soustředné kruhy na plodech,
• měkká mokrá hniloba,
• bílý nebo šedý povlak,
• praskliny kolem stopky.

V takovém případě může jít o houbové či bakteriální onemocnění a samotná vápníková zálivka nepomůže.

Nemocné části odstraňte a použijte vhodný registrovaný přípravek podle návodu.

Dusičnan vápenatý nemíchejte se vším

Vápníkatá hnojiva není vhodné míchat v jedné konvi s koncentrovanými síranovými nebo fosforečnými přípravky.

Nemíchejte ho přímo například s:

• monofosforečnanem draselným,
• síranem draselným,
• síranem hořečnatým,
• koncentrovanými fosforečnými hnojivy.

Mohou vzniknout špatně rozpustné sloučeniny, které se vysrážejí a rostlina je nedokáže využít.

Jednotlivá hnojiva aplikujte samostatně s několikadenním odstupem.

Pozor na nadbytek draslíku

Rajčata během dozrávání potřebují draslík, ale jeho nadbytek může zhoršit příjem vápníku a hořčíku.

Nevhodné je proto současně používat:

• vysokou dávku síranu draselného,
• velké množství popela,
• silné kompletní hnojivo,
• vápníkaté hnojivo,
• další domácí směsi.

Více hnojiva neznamená větší úrodu. Důležitá je rovnováha.

Pomůže dřevěný popel?

Dřevěný popel obsahuje určité množství vápníku a draslíku, ale jeho složení je proměnlivé.

Navíc zvyšuje pH půdy. Při opakovaném používání může omezit dostupnost některých mikroprvků.

Popel není rychlou a přesně dávkovatelnou léčbou vrcholové hniloby.

Nikdy nepoužívejte popel z:

• lakovaného dřeva,
• dřevotřísky,
• překližky,
• uhlí,
• plastů,
• domácího odpadu.

Pomohou vaječné skořápky?

Vaječné skořápky obsahují vápník, ale v půdě se rozkládají velmi pomalu.

Nahrubo rozdrcené skořápky nedokážou rychle dodat vápník rostlině, která právě vytváří plody. Mohou být dlouhodobým doplňkem kompostu, ale nejsou okamžitým řešením akutního problému.

Ani prášek ze skořápek nepomůže, pokud půda pravidelně vysychá.

Má smysl postřik na listy?

Některé vápníkaté přípravky jsou určené také k listové aplikaci. V takovém případě je nutné přesně dodržet návod výrobce.

Příliš silný roztok může listy popálit.

Nestříkejte:

• během poledního slunce,
• za velmi vysokých teplot,
• na zvadlé rostliny,
• těsně před deštěm,
• bez ověření doporučené koncentrace.

U vrcholové hniloby zůstává nejdůležitější správná funkce kořenů a pravidelný přísun vody.

Kdy vápníkovou výživu nepoužívat

Přihnojení odložte, pokud:

• je půda úplně suchá,
• rostlina vadne v mokré půdě,
• kořeny zahnívají,
• keř má zjevný nadbytek dusíku,
• nedávno dostal jiné dusíkaté hnojivo,
• povrch půdy pokrývá bílý povlak solí,
• rajčata jsou silně nemocná,
• listy mají spálené okraje po předchozím hnojení.

Nejprve napravte zálivku, drenáž nebo zdravotní stav kořenů.

Jak poznat přehnojení

Příliš vysoká koncentrace hnojiva může kořeny poškodit a paradoxně ještě zhoršit příjem vápníku.

Varovné příznaky jsou:

• hnědnutí okrajů listů,
• vadnutí ve vlhké půdě,
• opadávání květů,
• velmi tmavé listy,
• kroucení vrcholů,
• bílý povlak na povrchu zeminy,
• zastavení růstu.

V takovém případě další hnojivo nepřidávejte. Udržujte mírnou zálivku čistou vodou a sledujte nový růst.

Jednoduchý postup krok za krokem

Pokud se na špičkách mladých rajčat objevila suchá tmavá skvrna:

1. Odstraňte silně poškozené plody.
2. Zkontrolujte vlhkost půdy v hloubce několika centimetrů.
3. Upravte zálivku tak, aby půda výrazně nevysychala.
4. Rozpusťte 10 gramů dusičnanu vápenatého v 10 litrech vody.
5. Roztok použijte pouze na předem navlhčenou půdu.
6. Pod menší keř nalijte jednu sklenici, pod větší rostlinu přibližně půl litru.
7. Záhon zamulčujte.
8. Další hnojení zvažte nejdříve za 10 až 14 dní.

Co skutečně chrání další úrodu

Jedna sklenice slabého vápníkového roztoku může pomoci doplnit dostupný vápník, ale nejde o zázračnou ochranu proti každé hnilobě.

Nejdůležitější je kombinace několika opatření:

• rovnoměrná půdní vlhkost,
• zdravé kořeny,
• přiměřená výživa,
• ochrana půdy před přehříváním,
• omezení nadbytku dusíku a draslíku,
• pravidelná kontrola mladých plodů.

Právě stabilní zálivka umožní rostlině dopravit vápník tam, kde ho potřebuje nejvíce. Tak lze výrazně snížit riziko, že další rajčata začnou na špičce černat a úroda přijde nazmar.

Článek je připravený k publikování na webu nebo Facebooku.