Volná půda mezi trvalkami může na první pohled působit upraveně, ale dlouho prázdná nezůstane. Semena plevelů rychle využijí světlo, vláhu i dostupný prostor a během několika týdnů mohou vytvořit hustý porost.

Jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak množství plevele omezit, je vysadit půdopokryvné rostliny. Ty se postupně rozrůstají do šířky, zakrývají povrch půdy a vytvářejí souvislý zelený koberec.

Plevel zcela nezastaví, ale hustá výsadba mu výrazně ztíží klíčení a růst. Záhony navíc vypadají plnější, půda pomaleji vysychá a kořeny jsou lépe chráněné před výkyvy teplot.

Jak půdopokryvné rostliny omezují plevel

Plevel potřebuje ke klíčení především světlo a volný prostor. Jakmile půdopokryvné rostliny vytvoří hustou vrstvu listů, na povrch půdy dopadá méně slunečních paprsků.

Jejich kořeny zároveň využívají část vody a živin, takže nově klíčící plevel má horší podmínky pro růst.

Nejlepšího výsledku však dosáhnete pouze tehdy, když záhon před výsadbou důkladně vyčistíte. Vytrvalé plevele, jako je pýr, bršlice nebo svlačec, mohou prorůstat i hustým porostem.

Půdopokryvné rostliny jsou proto především dlouhodobou prevencí, nikoliv okamžitým řešením silně zapleveleného záhonu.

1. Kakost oddenkatý

Kakost oddenkatý patří mezi velmi spolehlivé půdopokryvné trvalky. Vytváří husté trsy aromatických listů a pomocí oddenků se postupně rozrůstá do okolí.

Dobře prospívá na slunci i v polostínu a zvládne také sušší půdu. Na přelomu jara a léta vytváří růžové, fialové nebo bílé květy.

Je vhodný:

• pod keře,
• na okraje záhonů,
• do suššího polostínu,
• na svahy,
• mezi vyšší trvalky.

Po zakořenění nevyžaduje mnoho péče. Pokud se rozrůstá příliš daleko, lze jeho okraje snadno zkrátit rýčem.

2. Barvínek menší

Barvínek je stálezelená rostlina vhodná především do polostínu a stínu. Má lesklé tmavě zelené listy a na jaře vytváří modrofialové, bílé nebo růžové květy.

Dobře se mu daří pod stromy a keři, kde bývá trávník řídký a jiné rostliny špatně rostou.

Potřebuje propustnou půdu a v prvním roce pravidelnou zálivku. Po zakořenění vytváří dlouhé plazivé výhony, které mohou rychle pokrýt větší plochu.

Barvínek pravidelně kontrolujte, protože v příznivých podmínkách může být velmi rozpínavý.

3. Zběhovec plazivý

Zběhovec vytváří nízké růžice listů a rychle se rozšiřuje pomocí nadzemních výběžků. Existují odrůdy se zelenými, bronzovými, purpurovými nebo panašovanými listy.

Na jaře a začátkem léta kvete modrofialovými klasy, které lákají včely a další opylovače.

Nejlépe roste v mírně vlhké půdě na slunci nebo v polostínu. V hlubokém stínu může být porost řidší.

Hodí se pod vyšší trvalky, kolem keřů a na místa, kde chcete rychle vytvořit nízký barevný koberec.

4. Hluchavka skvrnitá

Hluchavka skvrnitá je výbornou volbou do polostinných a stinných částí zahrady. Její listy mohou být stříbřité, zelené nebo panašované a záhon zdobí i mimo období kvetení.

Na jaře a v létě vytváří drobné růžové, fialové nebo bílé květy.

Roste rychle, ale většinou ji lze snadno udržet v požadovaném prostoru. Pokud začne přerůstat sousední rostliny, jednoduše zkraťte její výhony.

Vyhovuje jí humózní a mírně vlhká půda. V úplném suchu mohou listy ztrácet svou svěžest.

5. Škornice

Škornice je odolná trvalka, která se dobře hodí pod stromy a keře. Některé druhy zůstávají zelené také během mírné zimy.

Na jaře vytváří jemné květy v odstínech žluté, růžové, bílé nebo červené. Mladé listy často získávají bronzový či načervenalý nádech.

Po zakořenění snáší sucho lépe než mnoho jiných rostlin určených do stínu. Rozrůstá se pomaleji, ale časem vytvoří hustý a dlouhověký porost.

Je dobrou volbou tam, kde nechcete příliš agresivní půdopokryvnou rostlinu.

6. Mochnička trojčetná

Mochnička je nízká stálezelená trvalka s lesklými listy a drobnými žlutými květy. Vytváří hustý koberec a dobře zakrývá půdu v polostínu i na mírně slunných místech.

Je vhodná:

• pod listnaté keře,
• na okraje cest,
• do přírodně působících záhonů,
• mezi jarní cibuloviny.

Roste poměrně rychle, ale obvykle se dá dobře kontrolovat. Během prvního roku potřebuje pravidelnější zálivku, později je poměrně odolná.

7. Pachysandra neboli tlustonitník

Pachysandra je oblíbená stálezelená půdopokryvná rostlina do stínu. Vytváří hustý porost lesklých listů a na jaře nenápadná bílá květenství.

Nejlépe prospívá v humózní, mírně kyselé a rovnoměrně vlhké půdě. Ostré slunce může poškodit její listy, proto ji vysazujte především pod stromy, živé ploty nebo na severní stranu domu.

Rozrůstá se podzemními výběžky. Zpočátku může růst pomaleji, ale po několika letech dokáže vytvořit velmi souvislou plochu.

8. Mateřídouška

Na suchá a slunná místa se výborně hodí plazivé druhy mateřídoušky. Vytvářejí nízký voňavý koberec a během kvetení jsou pokryté množstvím růžových nebo fialových květů.

Mateřídouška potřebuje:

• plné slunce,
• lehkou a propustnou půdu,
• dobrou drenáž,
• spíše menší množství vody.

Nevyhovuje jí těžká, dlouhodobě mokrá půda. Hodí se do skalek, mezi kameny, na okraje cest i na suché svahy.

Květy jsou velmi atraktivní pro včely a další užitečný hmyz.

9. Rozchodník

Nízké rozchodníky jsou ideální pro horká, suchá a slunná místa. Jejich dužnaté listy dokážou uchovávat vodu, takže dobře zvládají období bez deště.

Existuje mnoho druhů a odrůd se zelenými, načervenalými, žlutými nebo panašovanými listy.

Rozchodníky se hodí:

• do skalek,
• na suché zídky,
• na okraje záhonů,
• mezi kameny,
• do nádob,
• na místa s chudou půdou.

V příliš výživné a vlhké půdě mohou růst měkce a řídce. Nejlépe vypadají na slunci, kde vytvářejí kompaktní porost.

10. Plamenka šídlovitá

Plamenka šídlovitá vytváří husté polštáře úzkých stálezelených listů. Na jaře bývá téměř celá pokrytá růžovými, bílými, fialovými nebo modravými květy.

Potřebuje slunné místo a dobře propustnou půdu. Hodí se do skalek, na svahy, k okrajům chodníků a před vyšší trvalky.

Po odkvětu lze porost lehce zkrátit. Tím si udrží kompaktnější tvar a nebude se uprostřed rozpadat.

Nesnáší dlouhodobě mokrou půdu, zejména během zimy.

11. Tařička

Tařička je nízká trvalka vhodná především do skalek, na zídky a slunné okraje záhonů. Na jaře vytváří množství fialových, růžových nebo bílých květů.

Roste v polštářích a postupně překrývá volná místa mezi kameny i dalšími rostlinami.

Potřebuje propustnou půdu a dostatek světla. Ve stínu má méně květů a porost může být řidší.

Po odkvětu ji můžete lehce sestřihnout, aby zůstala hustá a upravená.

12. Čistec vlnatý

Čistec vlnatý je nápadný svými měkkými stříbřitými listy. Vytváří nízké trsy, které se postupně spojují a zakrývají povrch půdy.

Nejlépe roste na slunném místě v propustné, spíše sušší půdě. Ve vlhku mohou jeho chlupaté listy zahnívat.

Je vhodný na okraje záhonů, k růžím, mezi suchomilné trvalky a do středomořsky laděných výsadeb.

Květní stonky lze po odkvětu odstranit, pokud chcete zachovat především kompaktní stříbřitý koberec.

Jak vybrat správnou rostlinu

Před nákupem vždy zhodnoťte světelné a půdní podmínky na konkrétním místě.

Do stínu a polostínu se hodí zejména:

• barvínek,
• pachysandra,
• škornice,
• hluchavka,
• mochnička,
• zběhovec.

Na slunná a sušší místa jsou vhodnější:

• mateřídouška,
• rozchodník,
• plamenka šídlovitá,
• tařička,
• čistec,
• kakost oddenkatý.

Rostlina vysazená na nevhodném místě nevytvoří hustý porost. Může řídnout, být náchylnější k chorobám a přenechat prostor plevelům.

Jak připravit záhon před výsadbou

Před výsadbou odstraňte veškerý plevel i s kořeny. Zvláštní pozornost věnujte vytrvalým druhům, které dokážou znovu vyrůst z malého kousku oddenku.

Půdu nakypřete a podle potřeby přidejte vyzrálý kompost. U suchomilných rostlin zlepšete drenáž a nepřidávejte příliš mnoho výživné organické hmoty.

Sazenice rozmístěte podle jejich budoucí velikosti. Příliš řídká výsadba bude potřebovat dlouhou dobu, než se spojí. Naopak příliš husté rostliny budou soupeřit o světlo, vodu a živiny.

U většiny druhů se používá přibližně 6 až 12 rostlin na jeden metr čtvereční, ale konkrétní rozestup závisí na rychlosti růstu vybrané odrůdy.

Péče během prvního roku

Dokud se rostliny nespojí do souvislého porostu, bude nutné plevel pravidelně odstraňovat ručně.

Nové výsadby také potřebují rovnoměrnou vláhu. Zalévejte méně často, ale důkladně, aby se kořeny rozvíjely do větší hloubky.

Volná místa mezi sazenicemi můžete dočasně zakrýt tenkou vrstvou vhodného mulče. Nepokládejte ho však těsně k listovým růžicím a stonkům.

Jakmile se půdopokryvné rostliny rozrostou, péče se výrazně zjednoduší.

Pozor na příliš rozpínavé druhy

Některé půdopokryvné rostliny se mohou v ideálních podmínkách šířit rychleji, než očekáváte.

Pravidelnou kontrolu potřebují zejména:

• barvínek,
• zběhovec,
• hluchavka,
• některé rozchodníky,
• kakost oddenkatý.

Nevysazujte rychle rostoucí druhy těsně vedle jemných nebo pomalu rostoucích trvalek. Mohly by je časem přerůst.

Okraje porostu jednou až dvakrát ročně zastřihněte nebo oddělte rýčem. Přebytečné části můžete přesadit na jiné místo.

Půdopokryvné rostliny nenahradí veškerou údržbu

Ani hustý rostlinný koberec nezabrání všem plevelům. Semena mohou klíčit v mezerách, na okrajích záhonu nebo přímo mezi výhony.

Plevel odstraňujte hned, dokud je malý. Jakmile proroste kořeny půdopokryvných rostlin, jeho vytržení bude složitější.

Pravidelně také kontrolujte, zda porost není příliš hustý, nemocný nebo poškozený suchem.

Plnější záhon s menším množstvím plevele

Půdopokryvné rostliny pomáhají využít prostor, který by jinak rychle obsadil plevel. Chrání půdu před přehříváním a vysycháním, propojují jednotlivé části záhonu a vytvářejí přirozenější vzhled zahrady.

Nejdůležitější je vybrat druh podle množství světla, vlhkosti a typu půdy. Na stinná místa můžete použít barvínek, škornici nebo pachysandru, zatímco na slunci se bude dařit mateřídoušce, rozchodníku či plamence.

Po počátečním období pravidelné zálivky a pletí se rostliny spojí do hustšího porostu. Záhony pak budou působit plněji a upraveněji a boj s plevelem bude podstatně jednodušší.