Nakládané okurky na zimu patří mezi mé nejoblíbenější recepty

Nakládané okurky připravuji každý rok, protože u nás doma mizí ze spíže mezi prvními. Jsou křupavé, voňavé, příjemně sladkokyselé a hodí se téměř ke všemu – k masu, bramborám, chlebíčkům i do salátů.

Na tomto receptu mám nejraději jeho jednoduchost. Není potřeba žádné složité zavařování ani neobvyklé suroviny. Stačí čerstvé menší okurky, několik druhů koření a správně připravený nálev.

Pokud dodržíte několik základních pravidel, okurky zůstanou pevné a chutné po celou zimu.

Přeji vám zdraví a pohodu s bylinkami! 🌿

Pokud se vám tento tip líbil, uložte si ho a sdílejte s přáteli – pomáháte tak šířit lidovou medicínu a zdravý životní styl. 💚

Jaké okurky jsou nejlepší na zavařování

Nejvhodnější jsou malé až středně velké nakládačky s pevnou dužinou. Neměly by být přerostlé, měkké ani poškozené.

Ideální je zpracovat okurky co nejdříve po sklizni. Čím déle leží, tím více ztrácejí pevnost.

Před zavařováním je důkladně omyji a odříznu zaschlé zbytky květů. Konce není nutné odřezávat celé, pokud jsou okurky zdravé.

Tajemství opravdu křupavých okurek

Okurky předem namáčím na tři až čtyři hodiny do velmi studené vody. Pokud jsou čerstvě utržené, stačí kratší doba. Okurky koupené na trhu lze nechat ve vodě i šest hodin.

Díky namáčení doplní ztracenou vláhu a po zavaření zůstanou pevnější.

Vodu během namáčení jednou nebo dvakrát vyměním, aby zůstala studená.

Suroviny na přibližně čtyři litrové sklenice

  • přibližně 2 kilogramy menších okurek;
  • 1 litr vody;
  • 250 mililitrů osmiprocentního octa;
  • 120 gramů cukru;
  • 40 gramů soli;
  • 1 menší cibule;
  • 8 stroužků česneku;
  • 4 snítky kopru;
  • 4 bobkové listy;
  • 12 kuliček černého pepře;
  • 8 kuliček nového koření;
  • 4 čajové lžičky hořčičných semínek;
  • několik koleček mrkve podle chuti;
  • listy křenu, rybízu nebo višně podle dostupnosti.

Množství nálevu se může mírně lišit podle velikosti okurek a způsobu naplnění sklenic.

Příprava sklenic

Sklenice a víčka nejprve důkladně umyji. Poté je sterilizuji v troubě, horké vodě nebo páře.

Víčka by měla být nepoškozená, bez koroze a s pružným těsněním. Staré nebo deformované uzávěry raději nepoužívám, protože by sklenice nemusely správně chytit.

Na dno každé litrové sklenice vložím:

  • snítku kopru;
  • jeden bobkový list;
  • dva stroužky česneku;
  • několik koleček cibule;
  • tři kuličky pepře;
  • dvě kuličky nového koření;
  • jednu čajovou lžičku hořčičných semínek;
  • malý kousek křenového listu.

Podle chuti lze přidat také několik koleček mrkve nebo kousek čerstvého křenu.

Jak správně naplnit sklenice

Okurky vkládám do sklenic co nejtěsněji, ale nemačkám je násilím. Větší okurky dávám ke stěnám a menšími vyplním volná místa.

Pokud jsou okurky příliš dlouhé, lze je pokládat šikmo. Neměly by však vyčnívat nad okraj sklenice.

Nahoře nechávám přibližně jeden až dva centimetry volného prostoru.

Příprava sladkokyselého nálevu

Do hrnce naliji vodu, přidám sůl a cukr. Směs zahřívám a míchám, dokud se vše úplně nerozpustí.

Když začne nálev vařit, přiliji ocet a krátce jej prohřeji. Po přidání octa už nálev dlouho nevařím, aby se zbytečně neodpařoval.

Horkým nálevem zaliji okurky až téměř po okraj sklenic. Okurky musí být zcela ponořené.

Okraje sklenic otřu čistou utěrkou a pevně uzavřu víčky.

Sterilování v hrnci

Na dno velkého hrnce položím utěrku, aby sklenice nestály přímo na kovovém dně.

Sklenice vložím do hrnce tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Přiliji teplou vodu přibližně do dvou třetin jejich výšky.

Vodu pomalu zahřívám. Od chvíle, kdy začne jemně probublávat, steriluji litrové sklenice přibližně osm až deset minut.

Okurky nesmí během sterilování ztratit svěží zelenou barvu. Pokud se zahřívají příliš dlouho, mohou změknout.

Po sterilování sklenice opatrně vyjmu a ihned zkontroluji, zda jsou víčka pevně utažená.

Lze okurky připravit bez sterilování?

Ano, lze použít také metodu dvojitého zalévání.

Naplněné sklenice nejprve zalijeme vroucí vodou, přikryjeme víčky a necháme přibližně deset minut stát.

Vodu slijeme do hrnce, znovu ji přivedeme k varu a sklenice zalijeme podruhé. Po dalších deseti minutách vodu opět slijeme a připravíme z ní nálev se solí, cukrem a octem.

Hotovým vroucím nálevem okurky naposledy zalijeme a sklenice okamžitě uzavřeme.

Při této metodě je obzvlášť důležitá čistota sklenic, surovin a pracovních pomůcek.

Co udělat po uzavření sklenic

Čerstvě uzavřené sklenice otočím na několik minut dnem vzhůru, abych zkontrolovala, zda nikde neuniká nálev.

Poté je vrátím zpět a nechám pomalu vychladnout. Někdo sklenice přikrývá dekou, ale u okurek to nedělám příliš dlouho, protože dlouhé působení tepla by je mohlo změkčit.

Po úplném vychladnutí zkontroluji víčka. Správně uzavřené víčko je mírně prohnuté dovnitř a při stlačení nekliká.

Kdy lze okurky ochutnat

Chuť se potřebuje rozležet. První sklenici obvykle otevírám nejdříve po třech až čtyřech týdnech.

Po této době se propojí chuť nálevu, koření, česneku a kopru. Okurky jsou pak výraznější a krásně voňavé.

Nejčastější chyby při zavařování

Okurky jsou měkké

Příčinou mohou být staré nebo přerostlé okurky, příliš dlouhá sterilizace, nedostatek octa nebo nevhodné skladování.

Pomáhá také předchozí namáčení ve studené vodě a přidání křenového nebo rybízového listu.

Nálev je zakalený

Mírné zakalení může způsobit koření nebo česnek. Pokud však sklenice zapáchá, víčko je vypouklé nebo se uvnitř tvoří pěna, obsah raději nekonzumujeme.

Sklenice netěsní

Okraj sklenice mohl být znečištěný, víčko poškozené nebo uzávěr nedostatečně dotažený.

Takovou sklenici uložíme do lednice a spotřebujeme ji co nejdříve.

Okurky jsou příliš kyselé

Množství octa lze mírně upravit, ale není vhodné ho výrazně snižovat bez ověřeného receptu. Ocet ovlivňuje nejen chuť, ale také bezpečnost a trvanlivost zavařeniny.

Jak okurky skladovat

Sklenice uchovávám na tmavém, suchém a chladnějším místě. Ideální je spíž nebo sklep s rovnoměrnou teplotou.

Neměly by stát na přímém slunci ani v blízkosti topení. Vysoké teploty mohou zhoršit chuť, barvu i pevnost okurek.

Po otevření skladujeme sklenici v lednici a okurky vždy odebíráme čistou vidličkou.

Můj oblíbený způsob podávání

Nakládané okurky se hodí jako příloha k pečenému masu, řízkům, karbanátkům nebo bramborové kaši. Přidávám je také do bramborového salátu, pomazánek a domácí tatarské omáčky.

Výborné jsou i samotné s čerstvým chlebem. Sladkokyselý nálev lze v malém množství použít do salátových zálivek nebo omáček.

Tento recept připravuji každý rok a zatím mě nikdy nezklamal. Okurky jsou pevné, voňavé a mají vyváženou chuť. Pokud hledáte jednoduchý způsob, jak uchovat letní úrodu až do zimy, určitě stojí za vyzkoušení.

Leave a Comment