Na začátku sezóny se sousedé jen usmívali. Jedna žena totiž věnovala rajčatům mnohem více pozornosti než ostatní. Pravidelně kontrolovala listy, kypřila půdu, zalévala pouze ke kořenům a několikrát během léta použila jednoduchou domácí výživu.

Někteří tvrdili, že si zbytečně přidělává práci. Když však začala sklízet velká, zdravá a šťavnatá rajčata, smích rychle ustal. Rostliny byly silné, plody dozrávaly rovnoměrně a keře plodily déle než na okolních zahradách.

Její hlavní tajemství nespočívalo v jednom zázračném prostředku, ale ve správném spojení výživy, zalévání a péče o půdu.

Proč rajčata potřebují pravidelnou výživu

Rajčata během sezóny spotřebují velké množství živin. Nejprve vytvářejí kořeny a zelenou hmotu, později květy a plody. Pokud je půda chudá, rostliny mohou začít slábnout.

Mezi časté projevy nedostatku živin patří:

• pomalý růst;
• světlé nebo žloutnoucí listy;
• slabé stonky;
• opadávání květů;
• malé množství plodů;
• pomalé dozrávání;
• malé nebo deformované plody.

Přihnojování však musí být vyvážené. Příliš mnoho hnojiva může rajčatům uškodit stejně jako jeho nedostatek.

Jednoduchá výživa z droždí

Jednou z oblíbených domácích výživ je roztok z droždí. Droždí není plnohodnotné hnojivo, ale může podpořit půdní mikroorganismy a pomoci rostlinám lépe využívat živiny obsažené v půdě.

Potřebujeme:

• 10 litrů vlažné vody;
• 10 gramů sušeného droždí;
• 1 až 2 polévkové lžíce cukru.

Droždí a cukr rozmícháme v menším množství vlažné vody. Směs necháme přibližně dvě hodiny aktivovat a poté ji nalijeme do nádoby s 10 litry vody.

Před použitím lze roztok ještě zředit vodou v poměru přibližně 1 : 2.

Ke každému keři nalijeme přibližně půl litru až jeden litr připraveného roztoku podle velikosti rostliny a vlhkosti půdy.

Tuto výživu nepoužíváme častěji než jednou za tři až čtyři týdny.

Proč po droždí přidat popel

Při častém používání droždí může v půdě postupně ubývat draslík a vápník. Proto žena několik dní po kvasnicové výživě přidávala ke keřům malé množství dřevěného popela.

Popel obsahuje především draslík a vápník, které jsou důležité pro tvorbu plodů a jejich dozrávání.

Ke každé rostlině lze nasypat jednu až dvě polévkové lžíce prosátého popela a lehce jej zapracovat do půdy. Poté záhon zalijeme.

Lze připravit také tekutý výluh:

• 1 sklenice popela;
• 10 litrů vody.

Směs necháme jeden den odstát, promícháme a naléváme pouze ke kořenům.

Popel nepoužíváme současně s dusíkatými hnojivy ani s čerstvým hnojem.

Výživa během kvetení

Když rajčata začnou kvést, potřebují především fosfor, draslík a dostatek mikroelementů. V této době už není vhodné přidávat velké množství dusíku.

Nadbytek dusíku způsobí, že keře vytvoří mnoho velkých listů, ale málo květů a plodů.

Během kvetení lze použít:

• výluh z dřevěného popela;
• hotové hnojivo pro rajčata;
• dobře vyzrálý kompost;
• zředěný bylinný výluh;
• hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu.

Vždy je důležité dodržovat doporučené dávkování.

Správné zalévání bylo jejím největším tajemstvím

Žena rajčata nezalévala každý den. Zalévala je méně často, ale vydatně.

Časté povrchové zalévání vede k tomu, že kořeny zůstávají těsně pod povrchem. Rostliny se potom rychleji přehřívají a hůře zvládají sucho.

Rajčata je lepší zalévat ke kořenům tak, aby se půda zvlhčila do větší hloubky. Mezi jednotlivými zálivkami necháme horní vrstvu půdy mírně vyschnout.

V horkém počasí může být nutné zalévat dvakrát až třikrát týdně. V chladnějších dnech nebo po dešti méně často.

Voda by neměla být ledová. Nejlepší je odstátá voda ohřátá sluncem.

Proč nezalévat listy

Voda na listech může zvyšovat riziko houbových chorob, zejména pokud rostliny zůstanou mokré přes noc.

Proto zaléváme ráno nebo v podvečer a vodu lijeme přímo ke kořenům.

Pokud rajčata rostou ve skleníku, je po zalévání důležité také dobře větrat.

Mulč pomáhá udržet vláhu

Dalším krokem, kterého si sousedé všimli, bylo mulčování. Žena pokrývala půdu kolem rajčat posekanou a lehce prosušenou trávou.

Mulč pomáhá:

• udržovat stabilní vlhkost;
• omezovat růst plevele;
• chránit kořeny před přehřátím;
• snižovat rozstřikování zeminy na listy;
• postupně zlepšovat strukturu půdy.

Vrstva mulče by měla být přibližně 5 až 8 centimetrů. Mulč nenecháváme přímo nalepený na stonku.

Odstraňování spodních listů

Jakmile se na prvním vijanu začaly zvětšovat plody, žena postupně odstraňovala nejspodnější listy.

Díky tomu vzduch lépe proudil kolem rostlin a půda po zalévání rychleji osychala. To pomáhalo snižovat riziko plísní.

Listy však neodstraňovala všechny najednou. Jednou týdně odstranila pouze dva až tři listy z každé rostliny.

Zdravé horní listy ponechávala, protože rostlina je potřebuje pro fotosyntézu a výživu plodů.

Vyštipování zálistků

U tyčkových rajčat pravidelně odstraňovala také zálistky, které vyrůstají mezi hlavním stonkem a listem.

Pokud zálistky ponecháme, keř může být příliš hustý. Rostlina pak spotřebovává energii na růst nových výhonů místo tvorby plodů.

Zálistky je nejlepší vyštipovat, když jsou malé, ideálně ráno za suchého počasí.

U keříčkových rajčat se zálistky zpravidla neodstraňují tak intenzivně, protože mohou nést část úrody.

Co způsobuje praskání rajčat

Mnoho zahrádkářů si myslí, že praskání plodů způsobuje nedostatek hnojiva. Nejčastější příčinou je ale nepravidelné zalévání.

Pokud půda dlouho vysychá a poté dostane velké množství vody, plod začne rychle přijímat vláhu. Slupka nestihne růst stejným tempem a praskne.

Proto je důležité udržovat vláhu co nejrovnoměrnější. Pomáhá pravidelné zalévání a mulčování.

Chyby, kterým se vyhýbala

Žena dodržovala několik jednoduchých pravidel:

• nepoužívala čerstvý hnůj přímo k rajčatům;
• nepřehnojovala rostliny dusíkem;
• nezalévala studenou vodou;
• nenechávala keře příliš zahuštěné;
• nepřidávala několik různých hnojiv současně;
• nezalévala listy večer;
• nečekala s kontrolou rostlin, až se problém rozšíří.

Právě pravidelné pozorování rostlin jí umožnilo rychle reagovat na první známky nedostatku živin nebo choroby.

Jak poznat přehnojení dusíkem

Přehnojená rajčata mohou vypadat na první pohled velmi zdravě. Mají silné stonky, velké tmavě zelené listy a rychle rostou.

Problém je v tom, že často špatně kvetou a tvoří málo plodů.

Při podezření na nadbytek dusíku přestaneme používat dusíkatá hnojiva, omezíme bylinné zákvasy a použijeme výživu s draslíkem a fosforem.

Jednoduchý plán přihnojování

Přibližný systém péče může vypadat následovně:

Po výsadbě

První přihnojení provádíme až po zakořenění rostlin, obvykle přibližně za 10 až 14 dní. Použijeme slabé komplexní hnojivo nebo dobře zředěný bylinný výluh.

Před kvetením

Lze použít slabou kvasnicovou výživu. O několik dní později přidáme trochu popela.

Během kvetení

Zaměříme se na draslík a fosfor. Dusíkatá hnojiva výrazně omezíme.

Během tvorby plodů

Použijeme hnojivo pro plodovou zeleninu nebo výluh z popela. Důležité je také pravidelné zalévání.

Během dozrávání

Keře už nepřehnojujeme. Udržujeme rovnoměrnou vlhkost, odstraňujeme poškozené listy a pravidelně sklízíme zralé plody.

Výsledek překvapil celé okolí

Na konci sezóny byly její keře obsypané rajčaty. Plody byly velké, nepraskaly a dozrávaly postupně až do konce léta.

Sousedé, kteří se na začátku smáli, se nakonec přišli zeptat, čím rostliny přihnojuje.

Odpověď byla jednoduchá: žádný zázrak, ale pravidelná a vyvážená péče.

Kvasnicová výživa, malé množství popela, správné zalévání, mulčování, dostatek světla a pravidelné odstraňování přebytečných výhonů mohou rajčatům výrazně pomoci.

Nejdůležitější je však sledovat stav rostlin a nepřehánět to s žádným domácím ani kupovaným hnojivem. Silná a zdravá rajčata nevznikají díky jediné tajné přísadě, ale díky správné péči během celé sezóny.