Když kanadská trans žena Jessica Yaniv navštívila gynekologa, nečekala, že se její zkušenost stane celonárodním tématem. Podle jejích slov jí lékař pouze řekl: „Nepřijímáme transgender pacientky.“ Bez vysvětlení, bez doporučení jiného pracoviště – jen stručné odmítnutí, které Jessica popsala jako šokující a bolestivé.

Debata na sociálních sítích

Yaniv se obrátila na sociální sítě a veřejně se ptala: „Je to vůbec legální? Neodporuje to pravidlům lékařské komory?“ Označila i Lékařskou komoru Britské Kolumbie. Ta však reagovala tím, že telefonicky neposkytuje právní stanoviska a pacienty odkazuje na oficiální standardy praxe a možnost podat stížnost.

Není to první konflikt

Jessica má za sebou i starší případy. V roce 2019 podala stížnosti na kosmetické salony, které odmítly provést brazilskou depilaci jejích genitálií. Případy skončily až u tribunálu pro lidská práva. Soud tehdy rozhodl, že jejím hlavním motivem byl spíše finanční zisk než boj proti diskriminaci, i když dva malé podniky kvůli sporům nakonec zavřely.

Odbornost vs. diskriminace

Současná kauza však otevírá širší téma: jak zajistit zdravotní péči pro transgender pacienty.

• Gynekologové upozorňují, že anatomie neovagin po operaci změny pohlaví se liší od běžné ženské anatomie. Péče o ně vyžaduje zvláštní znalosti a nejedná se o rutinní preventivní prohlídky jako u cisgender žen.
• V některých zemích lékaři odmítli péči s tím, že na ni nejsou vyškoleni, ale nabídli kontakty na specialisty. Jindy však zazněly necitlivé komentáře, které situaci ještě zhoršily.

Chybějící vzdělávání

Faktem je, že transgender medicína se do výuky lékařských fakult dostává až v posledních letech. Některé univerzity už nabízejí speciální kurzy, ale statistiky ukazují, že:

• téměř čtvrtina trans lidí se vyhýbá lékařům z obavy ze špatného zacházení,
• téměř polovina těch, kteří péči vyhledají, zažije negativní zkušenost.

A nejde jen o pocity – následky mohou být fatální. Jeden trans muž čekal rok na gynekologa ochotného ho vyšetřit a nakonec mu byla diagnostikována rakovina vaječníků v pokročilém stadiu.

Co je třeba změnit

Odborníci se shodují:

• nelze nutit každého lékaře, aby prováděl vyšetření mimo svou specializaci,
• ale je nutné nastavit jasná pravidla, aby odmítnutí nebylo projevem diskriminace,
• a také zajistit, aby pacient vždy dostal reálnou alternativu – například okamžité doporučení na jiné pracoviště.

Jaký bude výsledek?

Jessica Yaniv zatím čeká na vyjádření k její stížnosti. Lékařská komora případ nekomentuje. Její příběh však znovu otevírá otázku: Jak nastavit zdravotní systém tak, aby byl přístupný všem pacientům, ale zároveň respektoval odborné limity lékařů?

Počet lidí vyhledávajících péči v rámci tranzice totiž prudce roste – v některých evropských zemích dokonce desetinásobně během několika let.

Ať už tento konkrétní případ dopadne jakkoli, zůstává zásadní výzva: aby v ordinaci nerozhodovaly předsudky, ale odbornost a respekt.